Má praxe a co učím vychází původně z tradice Jivamukti, ke které náleží má učitelka Lenka Knag. Ásanová praxe je mi nejbližší ve stylu plynulé Vinyasa jógy, kde je pohyb veden rytmem dechu a může být i poměrně dynamický.

V průběhu času, pozorováním a zkoumáním toho, jak jednotlivé pohyby a pozice působí na mé tělo i rozpoložení a jak mi to „funguje“ nebo ne, se má vlastní praxe stává jemnější a více zaměřená na kvalitu dechu a pozornosti spíše než na výkon. Začalo mne zajímat vnímání procesu praxe v jeho celistvosti –  ne pouze na fyzické rovině, ale také v energetické a mentální. Praxe je pro mne proces, který je pokaždé jiný i když se může zdát, že děláme totéž, co minule. Ale v naprosto jedinečné a neopakovatelné chvíli a rozpoložení. Je to také prostor ke zkoumání života a objevování jedinečnosti a neopakovatelnosti i v těch nejobyčejnějších věcech a situacích. Tento přístup Vám změní vnímání světa a života na všech úrovních.Své zkušenosti a poznatky dál sdílím dle mého nejlepšího vědomí a svědomí. Mé vhledy a učení v souladu s výše popsaným prochází neustálým vývojem.

V mnou vedených lekcích se setkáte kromě fyzického cvičení (ásana – pozice) s dechovými praktikami, s meditací (či nácvikem – tedy koncentrací), povídáním o jógové filosofii a chantováním manter. Praxe chantování („zpívání“) manter mi obzvlášť přirostla k srdci. Jak říká Manorama: „chantování je highway“. A je to tak.  Zpívání manter je přímá cesta do srdce, k Sobě.

Zaměřuji se hodně na to, aby ásanová praxe dávala smysl pro tělo i pro proudění energie. Zkoumám možnosti, účinky a anatomické souvislosti a velký důraz kladu na práci s dechem. Dech je naprosto klíčový v jógové praxi. Bez dechu není život, takže je i klíčem životu. Hledám způsoby, jak dopomoci sobě i jiným, aby jógová praxe byla efektivní a to především ve vztahu k dechu a vědomé pozornosti a v neposlední řade s ohledem k tělu. Aby sloužila k poznávání a porozumění sobě a objevení Zdroje života v sobě.

,

 Jóga do mého života pronikala od dětství. Už tehdy mě to slovo vábilo a představovalo pro mě cosi tajemného. Jako malé děti nás se sestrou náš děda učil stát na hlavě a říkal „to je jóga“.  Další a už bližší setkání přišlo ve formě doplňkového strečinku k mým jiným koníčkům – lezení a slackline. Vedené lekce jsem začala navštěvovat až v těhotenství. A po narození syna jsem se přihlásila na kurz ochutnávky Jivamukti jógy o 10ti lekcích vedený zakladatelkou studia Pranava jóga centrum Lenkou Knag (Śivá Dévi). Tento kurz a především Lenka měli pro mé další směřování zásadní význam. Tady začala má pravidelná jógová praxe. Jak jsem už zmínila, Lenka vychází z tradice Jivamukti, která propojuje ásány s meditací, jógovou filosofií, mantrami a pranajámou. Znovu se objevil ten pocit z dětství, že se za slovem Jóga  skrývá něco hlubšího. Něco, co přímo oslovuje mou Duši. S tím pocitem přišla odhodlaná touha dozvědět se víc. Proto jsem se přihlásila na školení lektorů (2013) pod vedením, tehdy již mé učitelky Lenky v ostravském studiu Pranava jóga centrum. Po školení jsem dostala příležitost vést lekce v Pranavě a tato zkušenost mi otevřela zase nové obzory a výzvy.

V průběhu let jsem pak absolvovala další semináře, retreaty a workshopy s mnoha zahraničními lektory. Převážně, ale nejen z tradice Jivamukti, ale také Ashtanga yogy, Yin jógy a v neposlední řadě semináře věnující se Jógovým textům a meditacím s Manoramou a mou učitelkou Lenkou. 

Začátkem roku 2018 jsme otevřela své vlastní studio Atha Yoga v centru Ostravy, kde aktuálně působím. Být učitelem jógy je pro mne velmi zodpovědná záležitost. Stále se učím. Mým záměrem není, abyste přijali mé názory a představy jak „dělat“ jógu, ale přimět Vás, abyste prozkoumali a objevili sami na/v sobě, co Vám pomáhá se přiblížit ke svému „Já“.  

Jógovou praxi vnímám jako prostor k potkávání se se Sebou a prostor k Sebe-poznávání, ke zkoumání fungování svého těla i mysli, abychom mohli objevit, co všechno je zahrnuto v tom, co považujeme za sebe/já. Když se člověk naučí vnímat s čím operuje, zjistí že nic z toho, co pozoruje a zkoumá není stálé. Jediné co je jisté je, že se vše neustále mění a my se učíme jak se odpoutávat od snahy věci uchopit, udržet či dojít ke konečnému řešení. Naopak se s důvěrou, pokorou a odhodláním učíme odevzdat se tomu proudu změny, následovat jej a nakonec (s)plynout.

„JSME energií, která prochází formou.“ jak říká Manorama (učitelka mé učitelky). Toto může být vstupním bodem k nalezení SEBE, toho stále přítomného pozorovatele na pozadí všech těch změn.

Love&Namasté

Lucie